Úspěch – pro některé peníze, pro jiné sláva, pro další šťastné manželství. Jak zní jeho přesná definice a jak ho vůbec měřit? Umíte se za úspěch dostatečně ocenit? V tomto článku uděláme otočku do našeho vnímání a lidské psychologie.
Úspěch je zajímavá věc. Není totiž většinou tím, čím se zdá být. Jinak vypadá u ostatních a jinak chutná u sebe sama. Existuje opravdu úspěch, nebo je to obdoba zlatého prasátka, které prý můžete na Vánoce vidět, ale zatím ho nikdy nikdo neviděl. Přitom podmínky jsou jasně dané…
Ocenit svůj vlastní úspěch je projevem vděčnosti, zralosti a pokory
Slovo úspěch používáme často a stále na nás působí svou energií. Energií, kterou mu podvědomě propůjčujeme. Silné slovo, dokud se nezastavíme a nepodíváme se pěkně zblízka, z čeho je utkáno, jakou má barvu, jaký materiál ucítíme pod svými prsty, když se ho zlehka dotkneme…Díváte se zblízka? Rozplývá se vám ta látka před očima? Trochu mlhy, trochu kouře, který snadno rozeženete do vzduchu, a kde je ÚSPĚCH teď?
V období bilancování se přirozeně nabízí otázka, jak úspěšný byl uplynulý rok. Hezká neutrální otázka. Podstatnější je, jak vnímáte sami sebe v kontextu minulých 12 měsíců? Měli jste své plány? Cíle? Můžete slavit?
Téma definování úspěchu se objevovalo během celého roku, jak při skupinových akcích, tak při koučování jednotlivců, a kupodivu to nebylo o přehnaných ambicích ani o frustraci z neúspěchu.
Bylo to o našem vztahu k úspěchu jako takovém, o našich přesvědčeních, která máme s úspěchem spojená a které nám brání úspěch přijmout a prožít. A děly se zajímavé věci.
4 pravdy o úspěchu
1. Většinou si dopředu neřekneme, kdy budeme sami sebe považovat za úspěšné.
Před očima se mi objevuje obrázek jezdce na oslovi, který pro jeho pohyb vpřed používá mrkvičku zavěšenou na prutu. Mrkvička se houpe ve stále stejné vzdálenosti od oslíkova nosu, on díky tomu šlape vpřed. Já jen doufám, že až spolu někam dojedou, oslík nakonec mrkev přece jen dostane…
Potřebujeme sami sobě mávat nedosažitelnou mrkvičkou před nosem, abychom měli svou motivaci vstát ráno z postele?
Pokud ne, tak k sobě buďte féroví a řekněte si, co vlastně od sebe sama očekáváte.
2. Když už se odhodláme přemýšlet o svém vlastním pojetí úspěchu, klouže nám jasná představa mezi prsty, jako mokrá ryba.
Zajímavé, že lidé mají tendenci chovat se k sobě, jako ten úplně nejnemožnější šéf na světě – spíš si naloží těžko dosažitelnou představu, než by se radovali z úspěšného dosažení „malého cíle“.
3. Přestože si dopředu nestanovíme, jak má úspěch vypadat, jsme velice odhodlaní rozpoznat jakoukoliv odchylku, jako neúspěch. Rozumíte? Nevíme, jak to má vypadat…, ale běda jak to bude vypadat jinak.
Příklad z pracovního prostředí: Váš tým má splnit určitý úkol, na který má několik měsíců. Máte plán, jaké kroky budete muset podniknout, a zajišťujete potřebné zdroje jako diví. Po dvou měsících se „řízením osudu“ podaří úkol splnit, takřka bez vašeho přičinění, a navíc úplně jiným způsobem, než byl váš plán. Slavíte? Připadáte si úspěšní? S velkou pravděpodobností ne. Protože vaše přesvědčení, že úspěch si zaslouží jen ten, kdo si ho tvrdě odpracuje, je natolik silné, že sami pro sebe odmítnete tento úspěch vidět a uznat (Váš tým bude z vaší reakce zklamaný.).
4. Být ÚSPĚŠNÝ má podivnou příchuť něčeho nepatřičného.
Může být skromný člověk úspěšný? Když si řeknu, že jsem úspěšná, co to znamená, nedotkne se to někoho, nevyčlením se ze skupiny, neupoutám na sebe příliš pozornosti?
„Strach ze selhání. Strach ze zesměšnění. Strach ze smrti…… Jsou to vážné obavy. Nepředstavují však skutečný strach. Tím je arcistrach, praotec všech strachů, který je tak blízko, že tomu nevěříme ani ve chvíli, kdy ho pojmenujeme. Strach z toho, že uspějeme.“ Steven Pressfield/ Válka umění
Spokojenost spojená s úspěchem může přijít jen na základě opravdového PŘIJETÍ vlastního úspěchu.
Jak se naučit přijmout vlastní úspěch
1. Seznamte se se svým chápáním slova úspěch. Najděte si klidnou chvilku, zavřete oči, klidně dýchejte a představte si slovo úspěch. Úspěšný. Nechte plynout myšlenky, které budou přicházet, jen je pozorujte, bavte se jimi, nechte se překvapit. Nechte jejich defilé dostatek prostoru. Odolejte pokušení je analyzovat. Všimněte si, co všechno máte s úspěchem spojené.
Pokud rádi používáte afirmace můžete na závěr použít tuto, nebo si ji upravit dle své představy:
Můj úspěch je pro mě zdrojem radosti, spokojenosti a lásky.
Můj úspěch je pro mě zdrojem klidu a respektu k ostatním.
2. Místo definice úspěchu a posuzování míry, jak a kde se podařila naplnit, zkuste opačnou strategii. Všechno, co není neúspěch, je úspěch.
Pro bilancování můžete použít následující otázky:
- Co jsem se za minulý rok naučil/a?
- Koho jsem poznal/a?
- Co jsem dělal/a poprvé?
- Komu jsem pomohl/a?
- Na co jsem hrdý/á?
- S čím jsem přestal/a?
Není to skvělé, co všechno jste dokázali? Doufám, že teď už můžeme otevřeně říct, že jste ÚSPĚŠNÍ! A pokud to stále ještě nevidíte, pojďme si o tom společně popovídat.
